Září - Cochtani

V klubovně jsme si objednali fotky z tábora a pak hned vyrazili na zahradu. Bylo totiž krásně, škoda, že nás bylo tak málo. Nejprve nás Robin potrápil záhadným obrazcem, na kterém jsme měli najít třímístné číslo. Teprve když jsme ho roztočili tak, aby byly vidět současně obě strany, objevil je jako první Yetti. Pak jsme si dali chvilku schovku a následovala mozkovna. Její úkoly zvládli nejlépe Vajíčko a Matěj. Znovu jsme si zahráli schovku a luštili šifru o příspěvkách, nejrychleji to měl Robin. Wimpy s Boulí rozházeli morseovková písmena, která se následně měla určovat a sbírat, vyhrál Vajíčko. Nakonec jsme ještě schovávali a podle azimutů hledali skleničku se špendlíky, opět se nejlépe vedlo Vajíčkovi. Pak už jsme si jen v klubovně rozdali lístečky na příští sobotu a chvilku po šesté  mazali domů.

Ti, co tu nebyli minule, si objednali fotky z tábora a pak jsme vyrazili na zahradu. Bylo pěkné vedro. Nejprve Vajíčko vyhrál ve vybíjené a pak jako první vyluštil čtyřšifru. Následovalo běhání pro kvarteta a skládání postupek, v němž těsně zvítězili Rákosníčkové. Vajíčko byl znovu nejrychlejší v luštění morseovky o sobotní výpravě. Potom jsme se rozdělili do dvojic a určovali místa, na která jim Wimpy a Boule udávali azimuty. Vyhráli Vajíčko s Vojtou a Matěj s Yettim. Nakonec Surikata v klubovně uhádla Boulí myšlené lízátko a šlo se domů.

Z náměstí Svobody jsme v horkém dni vyjeli po tři čtvrtě na deset, za chvíli jsme už vystoupili v Žilině. Kousek za vsí jsme se marně pokusili o kešku a pak už pokračovali přes les směrem na Lány. Cestou jsme měli na kešky větší štěstí - první vylovil Vajíčko a druhou Elda. Po odpočinku na rozcestí Na Pískách jsme hledali obrázky různých dobrot, nejvíc jich našel Vajíčko. V jednu už jsme byli na náměstí v Lánech, kde jsme si dali rozchod, nakoupili různé dobroty, vyblbli se na skákacím hradu a popovídali s Wlčákovic rodinou, jejíž dámská část tu prodávala mandličky. Taky za námi dorazil Honda a Chroust s rodiči. Po čtvrté hodině jsme se přesunuli ke hřbitovu na autobus, během čekání přišla na řadu kimovka. Nejvíc dobrot, které jsme hledali cestou, si zapamatoval Robin. Na Kladno jsme se vrátili ve čtvrt na šest.

Pořád je krásně, a tak jsme zase mazali na zahradu. Tam se nejprve sestřelovala karimatka, nejúspěšnější v tom byli Robin a Yetti. Následovala šifra, se kterou zas někteří zápasili a žadonili o nápovědu. I bez ní to zvládl nejrychleji Yetti. Pak Pižla rozdělila čísla a Vajíčko s Matějem si vybrali družstva. Úkolem bylo najít a určit sedm listů z různých stromů nebo keřů, což dopadlo nerozhodně. Vajíčko potom vyluštil jako první morseovkovou zprávu. Ta se, stejně jako předchozí šifra, týkala nejbližší výpravy, něco jsme si o ní a dalších akcích pověděli. Nakonec jsme ještě v klubovně žouželili, dařilo se Vrátnici a Kokosce.

I když ještě v osm hodin pršelo, sešlo se nás v půl desáté před nádražím docela dost. A to ještě někteří byli s rodiči na prodlouženém víkendu. I s třičtvrtěhodinovým čekáním v Rakovníku jsme po půl dvanácté, kdy už bylo krásně,  vystoupili v Kounově a vyrazili k menhirům na Špičáku. Hned u prvního - Belgičana - jsme se jednak nasvačili a jednak vylovili kešku. Našli ji společně Vajíčko a Elda, Vajíčko se při honbě pro ni málem přerazil. Asi dvě hodiny jsme pak procházeli lesem od jednoho velkého kamene k dalšímu a potom pokračovali k rozcestí Rovina. Cestou jsme několikrát na různých místech určovali mapové značky, které jsou s nimi spojené. Nejlépe se v tom vedlo Vajíčkovi. Čas kvapil, a tak jsme se rozhodli, že si Kounovské řady necháme na jindy a vydáme se rovnou ke kapli svatého Vojtěcha pro druhou kešku. Vylovili jsme ji společně, protože si tu plno mudlů peklo buřty. Dál jsme pokračovali z kopce zpět do Kounova, zastavili jsme se u několika soch - keltského symbolu, Panenky Marie a Otevřené náruče, kterou se Valča s Matesem pokusili obejmout. Na zastávce jsme měli něco přes půl hodiny času, většina se chopila mobilů, asi už měli absťák. Ve vlaku nám paní průvodčí potom, co prodala víc než metr dlouhou jízdenku, rozdala kartičky s hrou, asi se také na to mobilování také nemohla dívat. Rovněž jsme soutěžili v otázkách z dnešní výpravy, pokračovali jsme v tom i v druhém vlaku, na který jsme v Rakovníku čekali přes půl hodiny. Zase vyhrál Vajíčko. Na Kladno jsme se vrátili chvilku po šesté hodině.