Historie tábora
Tábor > O táboře
Už od roku 1981 jezdíme na tábory do jižních Čech kousek od Třeboně. Původně je pořádala odborová organizace ČSAD Kladno, byla to doba, kdy se takřka denně jezdilo na kánoích po Lužnici, Nežárce a hlavně Nové řece. Po změně společenských poměrů v devadesátých letech se organizace ujal TOM Čochtani, který působil v rámci 8. ZŠ Kladno, od roku 2006 Občanské sdružení TOM Čochtani. Autobus a vlek s loďmi už dávno nemáme, ale přesto se tu snad nikdo nenudí.
Bývalý lom, ve kterém táboříme se vlastně nejmenuje Krávovna, ale Kamenec. Krávovna je statek kousek od nás, kolem kterého chodíme k řece a o kterém se zmiňují už středověké kroniky. To podivné jméno má podle svého dávného majitele, hajného Krávy. My ale už od prvních let, co na tábory jezdíme, používáme jméno Krávovna, uznejte sami, že to zní lépe.
Řeka, do které se chodíme koupat, taky vlastně není žádná řeka, ale uměle prokopaný kanál mezi Lužnicí a Nežárkou. Vybudoval ho na konci 16. století Jakub Krčín, aby odlehčil svému rybníku Rožmberku při jarních povodních. Za čtyři staletí však tato stavba tak splynula s okolní krajinou, že nezasvěceného člověka ani nenapadne, že by tu vodní tok nebyl odjakživa. Dodnes je ale patrná mohutná hráz, po níž chodíme k pomníčku pěvkyně Emmy Destinnové a Stříbřeckému mostu. Škoda jen, že nový majitel bývalého mlýna a pily Weinzettel, kam také chodíme na limču, zvýšil jez, takže voda v Nové řece už skoro neteče.
Tábor v tomto krásném kraji máme už čtyřicet let. Za tu dobu jsme tu poznali spoustu hezkých míst a hodných lidí.