Říjen - Cochtani

Možná se zase rozrosteme, se Štěpánem se na nás přišla podívat jeho kamarádka Gabča. Poté, co jsme vytvořili pět stránek fotokroniky, zahráli jsme si cinkačku, ve které vyhráli Rákosníčkové. Následovala morseovka, první ji vyluštil Yetti, Vydry zvládly lépe při šibenicích jména Rychlých Šípů i jejich psů. Opět Yetti vyluštil nejrychleji šifru o penězích, které dáme v sobotu za vlak. Další hrou byly otázky z krabiček, lépe se vedlo Vydrám. Úplně na závěr jsme kreslili přísloví, povolání a další témata.

Celou noc a ještě i ráno pršelo, ale včas to přešlo, a tak nás pár mohlo ve čtvrt na jedenáct sednout do vlaku a vyrazit. S přestupy v Hostivicích a Rudné jsme asi za čtyřicet minut vystoupili v Řeporyjích. Na začátku Dalejského údolí jsme se marně pokoušeli o kešku, něco jsme ale asi špatně spočítali. Za občasného mrholení jsem pak šli podle Dalejského potoka a chvíli hledali Matějem schované a kameny přikryté listy. Nejvíc jich našli Yetti a Maty. Prošli jsme kolem pár pěkných lomů, trefovali se kamínky do děr (vyhrál Elda), podivovali se nad podivnými sochami - shluky balvanů a Yetti našel kešku. Dvakrát byl čas i na řádění na dětských hřištích a v zookoutku. Zajímavé bylo i procházení tunelem a zastávka u skalního jezírka. To už jsme byli dávno v Prokopském údolí, na jeho konci jsme si dali v hospůdce limču. Potom jsme došli na zastávku v Hlubočepích, vylovili tam kešku a pak si dali čáru s kaštany, kterou vyhrál Ibalgin. Nakonec znal Yetti nejvíc odpovědí v kvízu z dnešní výpravy a už tu byl vlak. Na Kladně jsme byli před tři čtvrtě na pět.

Hned na úvod jsme hledali obálku s klíčem k šifře, našel ji Yetti, který také nejrychleji vyluštil šifru. Získal za to antistressové omalovánky ze ZOO Praha, prý se o ně podělí s Boulí... Potom Vydry vyhrály ve skládání dvojic předmětů poslepu. Následovala morseovka, opět ji jako první vyluštil Yetti, cenu pro vítěze ale předal druhé Gabče. Vydry zvítězily v koulích, Rákosníčkové zase v následujícím AZkvízu. Na závěr jsme ještě chvíli předváděli sporty a také si rozdali lístečky na zamykání potůčků.

Tak nás zas moc nebylo... Nejprve si daly zbytky družin soutěž v poznávání listů, dopadlo to nerozhodně. Následovala morseovková zpráva, kterou vyluštil jako první Yetti. Štěpán byl nejúspěšnější ve skládání sirek jednou rukou do krabičky. Potom jsme si dali netopýří soutěž v poznávání zvuků. Vrátnice vyluštila nejrychleji šifru o sobotní výprvě, té se týkala i morseovka na začátku. Nakonec jsme ještě schovávali a hledali Sepeklu, lépe se dařilo Vydrám.

Jestlipak nás ještě někdy půjde na výpravu pořádná tlupa... V deset jsme vyrazili od Hvězdy, pozdravili se s bývalým Čochtanem Pitvařem a přes Vejhybku si došli do lesa pro první kešku. Našel ji Ibalgin. Cestou k Lapáku jsme hledali věci od jmenovaných písmen a před polednem už byli u mohyly na Horce. Tady jsme se nasvačili a potom hledali rozvěšené lístečky s řekami a městy, které jsme k sobě přiřazovali. Moc se nám ale nedařilo. Ibalgin potom poznal nejvíc listů. Pokračovali jsme dál směrem k Doksům, ještě na Horce našla Gábi druhou kešku. Za chvilku už jsme byli na lavičce u Hrázského rybníka. Wimpy a prágoši tu schovávali klíče, jejich hledání dopadlo nerozhodně. O další kešku jsme se pokusili u nedaleké samoty Motlovna, tu jsme ale nenašli. U rybníka Nohavice v Doksích jsme dojedli svačiny a začali hledat Vajíčkem schovaný klíč od potůčků. Našel ho Ibalgin, a tak se mohl pustit do zamykání. Zbyla nám ještě hodinka času, došli jsme si tedy do vsi pro dnešní poslední kešku, opět ji ulovil Ibalgin. Na zastávce jsme si ještě dali chvilku ano-ne a pak už nám jel autobus. Na Kladno jsme se vrátili před čtvrtou hodinou.

To se nás teda zase sešlo... Po objednání fotek ze soboty jsme chvíli trénovali práci s buzolou. Potom Yetti nejrychleji vyluštil zprávu o nejbližší sobotní akci. Následovaly nervíky, v nichž byli nejúspěšnější opět Yetti a také Štěpán. Šifru o tom, že za týden nebude schůzka, zvládl jako první rovněž Yetti. Bylo také na čase určovat obrázky z nástěnky. Na závěr jsme si dali pytlíky, ve kterých se nejlépe vedlo Štěpánovi.