Kronika TOM Čochtani 2008/2009
Fotky lze zvětšit kliknutím na náhled
Na první schůzce se nás sešlo docela dost, úvod patřil objednávání fotek z táborů, plánu akcí a povídání o činnosti oddílu. Také jsme si prohlédli dvacet let staré listiny, které se nám dostaly díky hodným lidem do rukou. Pak už jsme šli ven a tam si nejprve dali rajče, v němž zvítězila Bája. Potom Rákosníčkové vyhráli v družinové kimovce a Rudoška uhádla nejrychleji obrázek, který na dlažkách přibyl. Vydry byly úspěšnější v hledání tenisáku podle indicií a nakonec Gúgl uhádl myšlenou Bílou paní. To už bylo šest hodin a čas jít domů.
Na začátku schůzky jsme luštili šifru z mapových značek, někteří s tím měli problémy, budete muset trénovat. Nejrychleji to dala dohromady Rudoška, řešením byla slovo Hudlice. Rozdali jsme si lístečky na výpravu s tímto cílem a šli ven. Tam nejprve Rákosníčkové zvítězili ve štafetovém trefování ringem do přepravky. Pak se hledaly otázky, za správné odpovědi dostávaly družiny lístečky s písmeny a značkami, ze kterých Rákosníčkové sestavili rychleji slovo salybus. Wimpy pak hned vysvětlil, že se jedná a Salámův nový autobusíček. Následovala vybíjka a rajče, v nichž byli nejúspěšnější Karlos a Užofka. V určování listů zas byli nejlepší Baumax a Vochomůrka. Nakonec ještě Ondra uhádl myšlené slovo obraz a šlo se domů.
Sešli jsme se před devátou u školních vrat a za chvilku už nastupovali do Salybusu. Nutno říci, že jsme ho hned napoprvé naplnili po střechu. Ani ne za hodinu už jsme vystupovali v Hudlicích, protáhli si klouby, vedoucí si dali kávičku a když vrátili hnědé podšálky, vydali jsme se za keškou. Abychom získali souřadnice, museli jsme zjistit několik údajů z historie obce, a tak jsme se dostali k rodnému domku Josefa Jungmanna, památníku obětem války a podobně. Do cesty se nám ovšem postavilo hřiště s lanovkou, houpačkami, kolotočem, které způsobilo, že úkoly plnili spíše vedoucí. Keška byla na nedaleké skále, ze které jsme se pokochali nádherným výhledem. Našel ji Karlos. Došlo i na svačinku a odpočinek. Po chvilce jsme se vrátili do vsi a pokračovali na Hudlickou skálu. Tam jsme chvíli bloudili při hledání další kešky, objevili jsme ale pěkný lom jako stvořený k válení. Dobrovolníci se vydrápali nahoru, ti, co se cítili moc unavení, zůstali dole. O hodně přišli. Nejen, že jim Baumax vyfoukl kešku, navíc si ani neužili ještě hezčí výhled, než z první skály. Cestou zpátky jsme se ještě zastavili u jeskyně, kde prý panna v bílém šije u kamenného stolu košili rychlostí jeden steh za rok a až bude hotová, přijde konec světa. Chtěli jsme jí košili rozpárat, ale nebyla tam. Dalším bodem programu byla druhá zastávka na hřišti a limonáda. Cestou k hospodě nám vynadal nerudný pán, že neumíme chodit, zdá se, že moc moudrosti nepobral. A to se podle jiné pověsti v Hudlicích moudrost rozdává. Nesmí se prý ale potom přes vodu, bohužel je to tu samý potok. Navíc ten pán kropil zahradu. Došlo i k další nehodě. Potkali jsme slepýše, když ho Vypit vzal do ruky, aby si ho mohli všichni prohlédnout, plaz si ulevil a Vypita znečistil. Po limče, pivu a nějakých těch dobrotách jsme se ještě vypravili na Krušnou horu, kde kdysi Keltové těžili železnou rudu. Cestou jsme hádali různě přetvořená přísloví, úspěšnější byli Rákosníčkové. Cesta nahoru byla pro někoho opravdu krušná, asi po hodině jsme to ale zvládli. Vyfotili jsme se na vrcholu a Plašan našel dnešní třetí kešku. Pod heslem „Kdo se chce ještě zastavit na hřišti, maže zpátky“ jsme se pak vydali stejnou cestou zpět. Z kopce to šlo lépe, i když někteří ke konci už dost hekali. Na slíbeném hřišti ale ožili. Řádili jsme tu asi čtvrt hodiny a pak mazali k Salybusu, kde se podávala bábovka. A protože to byla první jízda, došlo i na křest, při kterém hrdý majitel Salám bouchl dětské šampáňo. V půl páté jsme se nacpali dovnitř, zamávali Hudlicím a frčeli domů. U vrat jsme byli chvilku po páté hodině.
Úvod schůzky patřil tentokrát šifře, s níž si poradil nejrychleji Baumax. Následovalo kreslení mapových značek, které mají něco společného s vodou, za pět minut jich měli více Rákosníčkové. Mezitím dorazila od nemocného Hujera Lenka a zadala několik přesmyček. Nejvíc hudebních nástrojů, pavouků a vojenských hodností dal dohromady opět Baumax. Vochomůrka uhádla podle tří indicií Lány a pak jsme si pověděli o výpravě za čtrnáct dní. Nakonec se ještě hrály pytlíky, v nichž vyhrál Gúgl.
Dnes nejprve Verča vyluštila morseovkovou šifru, když jsme ji vysvětlili ostatním, vyrobili jsme čtyři nové stránky do fotokroniky. Pak každý nakreslil Indiána a určovali se autoři. Nejvíc jich odhadla opět Verča. Bylo hezky, a tak jsme šli ven, kde se nejdřív hlasovalo o nejhezčího Indiána. Stal se jím Růžin barevný výtvor. Další hrou bylo hledání a poznávání mapových značek, v němž byli úspěšnější Rákosníčkové. Následovalo poznávání stromů a živočichů, které zvládli nejlépe Baumax a Vochomůrka. Radka si při něm vysloužila přezdívku Kobra. Rákosníčkové zvítězili i v závěrečném běhání podle čísel. Ukončili jsme to poté, co byla téměř inzultována Užofka.
Ráno v 8.10 jsme se sešli na autobusovým nádraží u Lidlu. naložili jsme bágly do auta a počkali si na autobus. Zhruba po půl hodiny cesty jsme dorazili do Lán. Hned co Hagrid přijel s taškami jsme se ubytovali. Po malých časových mezírkách začly velké návštěvy Myšky, Práška, Hujera, Želvy a Lenky. K obědu jsme si dali lánskou omajdu s těstovinama. Po obědě byl polední klid. Po odpočinku jsme se vypravili k lamám a antilopám. Dále jsme navštívili Masarykův hrob a kostel v Lánské zahradě. Protože jsme byli unavení, zastavili jsme se ještě v hospůdce, kde jsme si dali limču a někdo i sváču. Cestou jsme našli i 3 kešky. Po procházce jsme si šli už odpočinout do tělocvičny a dali jsme si chléb s čím jsme chtěli. po večeři jsme si zahráli pár her, Wimpy nám pověděl pohádku o trpaslíkovi a 7 sněhurkách a šli jsme spát. Rudoška, Hujer, Myšpule.
Ráno když jsme vstali tak jsme se nasnídali. Po snídani jsme hádali indiánská jména. Po hádání jsme měli chvíli volno a šli jsme hrát papoahakapiu a bizony. Po bizonech jsme šli do Lánského parku hned po tom co jsme se vrátili z Lanskeho parku tak jsme si dali oběd ke kterému byla kari rýže. Potom byl poledňák. Po poledňáku jsme šli nakrmit daňky a jeleny při cestě jsme si vyzvedli jednu kešku v oboře jsme si nakrmily suchým chlebem a rohlíky jeleny. Při cestě zpátky jsme si vyzvedly další kešku. Kousek od Lán jsme nazbírali a uřízli proutky na buřty když jsme došli ke škole tak jsme dali dřevo k ohništi a donesli buřty a hořtici. Když jsme si opekli buřty a když oheň dohořel. Tak jsme šli dovnitř a hráli chudák kočička. Wimpi pověděl pohádku a šli jsme spát. Užofka, Kobra, Baumax, Vochomůrka
V neděli jsme se vyspali až do osmi. Po snídani jsme se vydali na nedaleké hradiště Sobín, o kterém Wimpy přečetl pověst. Také jsme tu našli kešku. Cestou zpátky jsme si u hřbitova nasbírali kaštany, ze kterých se potom vyráběly figurky indiánů a zvířátek. Teklo přitom dost krve, s nožem si mnozí moc netykají, ale to nešikovné holt musí pryč... Po obědě přišlo na řadu neoblíbené balení a úklid. Po třetí hodině byly bágly v autě, po půl čtvrté odjeli Lenka, Hujer a Želva a předali jsme klíče. Autobus nám jel z náměstí o něco dřív, a tak jsme byli na Kladně už po čtvrt na pět.
Nejprve jsme si objednávali fotky z Lán. Potom družiny přiřazovaly druhová jména ptáků k rodovým. Lepší byly Vydry. Pak dávala Lenka otázky z víkendové akce, nejvíc správných odpovědí věděli Růža a Baumax. Ti dva navíc i s Bájou a Vochomůrkou zvítězili v následující kimovce. Jako vždy na konci měsíce, určovaly se obrázky z nástěnky, tentokrát to byli ptáci. Rudoška zachytila nejvíc písmen morseovkou, a také z nich sestavila nejvíc slov. Byla to písmena D, N, O, L, Z, R, H, E, A. Slovo ze všech mělo být rozhledna, Rudoška z nich ovšem vytvořila zelnohrad... Tak jsme šli radši domů.
První soutěží byla dnes mozkovna, šest úkolů dal dohromady nejrychleji Baumax. Družiny si pak daly piškvorky s úkoly z pytlíků, vyhrály Vydry. Rákosníčkové jim to oplatili v cinkačce. Kromě těchto her jsme si také řekli o blížících se výpravách a v šest šli domů.
Sraz jsme měli v půl desáté na nádraží, od rána mrholilo a
nebylo moc teplo, a tak
Jednoduchou šifru – indiánské slovo SUMLEKČINHO vyřešil nejrychleji Hujer. Družiny pak skládaly rozstříhaný obrázek, dřív to měli Rákosníčkové, Vydry si z něj zas pamatovaly víc detailů. Potom napsal Hujer na tabuli šest léků, použití všech znal Baumax. Rákosníčkové vyhráli v hledání žáby. Poslední hrou bylo kreslení a poznávání mapových značek.
Ráno bylo deštivé, ale i přesto jsme se sešli v docela hojném
počtu. V 9.37 Vypit s Cestou nám pěkně pršelo, ale veliká zima zatím nebyla. Ta nám byla až později, když jsme zhruba po půl 12 zjistili, že sraz, který jsme měli v 11 hodin s průvodcem, se neuskuteční, protože se na nás správce bunkrů vykašlal a celou dobu, co jsme mu volali z různých čísel, nám vypínal telefon. Myslíme si, že omluvit nepřítomnost jde i slušnějším způsobem, no nevadí, my to zvládli. Našli jsme si nedalekou kešku, kterou objevili všichni, a prohlédli si celý objekt zvenku. Abychom jsme se trochu zahřáli, zahráli jsme si stříhačku, ve které zvítězily Vydry, a jelikož to moc nepomohlo, šli jsme na čajíček. To jsme ale netušili, že nás v žádné hospůdce nebudou chtít. V jedné byla akce, v druhé nevařili čaj a do třetí byl vstup do 18 let zakázán. No, přece jen se na nás štěstí usmálo a jednu hospůdku, krásně vymalovanou jako peklo, jsme objevili a čaj jsme si nakonec dali. Protože byla stále pěkná zima a z nebe pořád něco padalo, vzdali jsme druhou kešku, která byla asi 2 km daleko opačným směrem, a vypravili jsme se k Vypitovi na zahrádku rozdělat ohýnek a opéct si buřtíky. Po dlouhé a těžké práci se nám společnými silami podařilo rozdělat oheň, ohřát se a nadlábnout se. Někdo si dal opečeného buřta, někdo neupečeného a někdo zas úplně něco jiného, třeba výborné koláčky od tety Verči. Fakticky byly moc dobrý. Růža s Užofkou se o ně dokonce praly. Zahráli jsme si barvy a písmena, kde byla nejúspěšnější Růža. Ohýnek pomalu dohasínal a nám opět začínala být zima, a tak jsme se rozhodli, že pojedeme domů o hodinku dřív, tentokrát ze Svinařova. Marek, Lenka, Želva, Hujer a Užofka, která jela k babičce, vystoupili v Libušině, Gúgl zase u Penny v Rozdělově a ostatní se něco po půl čtvrté rozešli na náměstí Svobody. Byla to hezká výprava, příště by to jen chtělo trošičku víc sluníčka.
Nejprve jsme si prohlédli, objednali a koupili fotky z minulých akcí a vytvořili dvě stránky do fotokroniky. Pak jsme si našli ve třídě devět popletených měst, ke kterým jsme měli správně přiřadit řeky. Nejlépe to zvládl Baumax. Rudoška zase zvítězila ve jmenování věcí od pískaných písmen. Morseovku asi bude potřeba potrénovat. Odpočinuli jsme si u klubovnového binga, nejlepší odhad měl Hujer. No a to už byl čas jít domů.
Na účasti bylo vidět, že zítra začínají prázdniny, a tak ti, co nejedou s námi do Plzně, už nepřišli. Nejprve jsme luštili lehkou šifru, ešus v ní objevil nejrychleji Baumax. Pak jsme přiřazovali názvy samiček k samečkům zvířat. V tom má největší přehled Hujer. Kluci potom složili dříve než holky rozstříhanou zprávu o prchajícím desperátovi Ferdovi Jelitovi. Na přání se hrály koule, zvítězily Vydry. Nakonec jsme se ještě zasmáli při kreslení národností a šlo se domů.
Ráno kolem 8.30 – 9.00 jsme se sešli u klubovny. Kolem 11.30 jsme přijely do Plzně ke klubovně Delfínů. Když jsme se zabidleli tak jsme šli nakoupit do Penny Marketu. Když jsmese vrátily šli jsme hledat kešky. Plašan našel jednu a Užofka také. Pak jsme měli hodinový rozchod na náměstí když jsme se sešli šli jsme do klubovny. Když jsme přišly opekli jsme si buřty. Pak jsme šli do klubovny a hrály jsme šifry, řezníka a taky šoky. Když jsme to dohráli tak jsme šli do hajan. Úža a Plašan
Ráno jsme vstali a šli jsme se nasnídat. Po snídani služba umyla nádobí. potom jsme hráli s Veverkou škatulata, pak bitvu a a strkanou. Potom byl velmi víborný oběd. Po obědě jsme vyrazily na hrad Litice po cestě jsme nazbíraly pár kešek. Když jsme našli zříceninu Litice tak jsme vyrazily na vlak, růža se střelila tenisovým míčkem. Pan průvodčí nám řek že vlak nepojede, protože je spadlá trolej. Tak jsme šli na autobus, který jel jen do Boru. Když jsme přijely ke Boru, na štěstí nám jela tramvaj do Liliové ulice. Ještě Lenka zkočila do obchodu pro vajíčka a šli jsme do klubovny. Tam nás čekala Veverka a Želva pak následovala večeře. A po večeři jsme se vysprchovali. Pak jsme připravovali budoucí večeři Buřtguláše. Pak jsme hráli scenky a šli jsme po večerní higieně jsme šli SPÁT. Užofka, Plašan
Ráno jsme vstali a šli jsme se nasnídat. po snídani služba umyla nádobí. A šli jsme se obléct na cestu do ZOO a Dino Parku. pak jsme šlina Tramvaj. Jeli jsme 1čkou. Když jsme dorazily na cílovou stanici museli jsme dojít kousek do ZOO pěšky jako první zvíře jsme viděly klokana a prošli jsme branou do ZOO. Wimpi nám dal 1,5 hod rozchod. Kolem 13 hodiny jsme se sešli u bufetu a šli jsme najít kešku, když jsme jí našli když jsme jí našli šli jsme se podívat na Japonskou zahradu. Pak jsme do Dinoparku a na 3D film o dinosaurech. Pak nám dal Wimpi 2 hodinový rozchod. Ve 4 hodiny jsme šli najít další kešku. A pak na tramvaj. Když jsme došli do Klubovny Převlékly jsme se a byla večeře. Pak jsme hráli otázky pak byla hra trev to tam a šli jsme spát.
Ráno jsme vstali a šli na snídani. po snídani se hrálo „Hutututu“ a Indiánský fotbal na 3 družstva. Pak o kolo poledne přijela Panenka s Vojtou a Vlčákem. Následoval oběd ke, kterému bylo vepřo, knedlo, zelo. Po obědě když všem slehlo sme vyrazili na lihovarné pece. Nejdříve jsme vyrazili tramvají do Bolevce a tam sme vyrazili pro novou kešku. Po té lesní cestičkou ke kolomazné peci. Dříve jich tam bylo 8 a dnes už jen jedna, pec se také proslavila díky masovému vrahu Pilčíkovi. Také jsme si v lese vyzvedli další kešku. Kus pěščka tramvají hola do klubovny delfínů. Vrátili jsme se zpátky právě na večeři a Panenka s rodinou museli už jet. K večeři byla ořechová buchta nebo chleba s pomazánkou. A večerní program probíhal následovně: otázky ze dne země, město,... pár písní na kytaru s Vypitem a hajdy do postýlky. Verča, Plašan, Užofka
Nejprve jsme se dnes mordovali s jednoduchou šifrou. Téměř hned ji měl Hujer, jiným jsme museli trochu pomoci. Pověděli jsme si o cestách travel bugu nalezeném v Plzni. Pak se poznávaly obrázky z nástěnky a luštila odborková morseovka. Další hrou byly otázky v krabičkách, lépe si vedly Vydry. Nakonec jsme ještě kreslili sporty, nejvíc jich poznali Hujer a Mlok.
Úvod schůzky opět patřil šifře, skoro hned ji měla Užofka, naopak některým to trvalo docela dlouho. Byla v ní řeč o dlužných příspěvcích. Potom družiny přiřazovaly ke státům hlavní města, vlajky a počty obyvatel. Lépe se to povedlo Vydrám. Po odborkové morseovce se štafetově skládaly sirky do krabičky, vyhráli Rákosníčkové. Následovaly odborky pro zájemce a šibenice pro všechny. V té byly opět úspěšnější Vydry. Nakonec jsme ještě odhadovali dvě minuty, přesně se trefil Hujer.
To se teda povedlo, měla to být akce se zamykáním potůčků,
ovšem při takové účasti...
Úvod schůzky jsme věnovali odborkové morseovce. Protože minulý týden nebyla schůzka, zopakovali jsme to později ještě jednou. Družiny soutěžily v přiřazování událostí k letopočtům, vyhráli Rákosníčkové, v jednotlivcích byli nejúspěšnější Hujer, Baumax a Karlos. Také došlo na obrázky z nástěnky. Kobra zvítězila v rychlém čtení a jmenování barev, neudělala ani jednu chybu. Rozdali jsme si lístečky na sobotu a na Mikulášskou, snad bude účast výrazně lepší než na poslední výpravě. Nakonec ještě Pepin uhádl myšleného Karla IV. a Růža talíř.
Po deváté hodině jsme se sešli na nádraží a že nás zase
bylo... Dobrá, jsou chřipky, ale přesto! Před desátou
Nejdřív jsme dnes luštili šifru, nejrychleji si s ní poradil překvapivě Zajíc. Řešením bylo upřesnění odjezdu na Mikulášskou. Potom jsme Mikuláše i kreslili, nejvíc výtvorů poznal Mlok, za nejhezčího byli zvoleni Baumaxův a Užofčin. V následující mozkovně zvítězil Mlok. Pak se hlasovalo o Bílé pero, získal je dnes nepřítomný Hujer. Než to Wimpy spočítal, trefovali jsme se fixou uvázanou kolem pasu do terče na zemi. Zvítězili Kiki, Baumax a Gúgl. Pak jsme vyhlásili výsledky čtvrtletí a nakonec kreslili povolání, kterých poznala nejvíc Růža.
Sešli jsme se v 17:00 u klubovny, jako poslední přišla Užofka. Saly nám naložili věci a vyrazili jsme. Cesta trvala asi hodinu. Když jsme přijeli tak jsme si „Vybalili věci“. Večer jsi každý přivezl svou večeři. Poté jsme vymýšleli věty od jednoho písmene, zazpívali si písničky a šli na kutě. Růža, Hujer, Myška
Ráno jsme vstali a nasnídali jsme se. Na všechny nevizbyli hrníčky a služba umyla nádobí. Pak jsme si dělali co jsme chtěli protože Wipit a Loupák dělali oběd. Před obědem jsme se šli projít ke Paraplíčku také jsme našli kešku kterou samosdřejmě našel Hujer po chvíly jsme hráli hru kdo dřív najde. Pak jsme šli do školy a naobědvali jsme se, služba umyla nádobí. Pak jsme si chvíly dělali do jsme chtěli. Po chvíli jsme se připravily a šly jsme na Křivoklát. Na Křivoklátě jsme si dali rozchod od 14:00 do 16:00 pak jsme šli najít kešku našla jí Růža. Pak jsme šli do školy a dělali jsme si co jsme chtěli. Po chvíli jsme šli do lesa najít strom se zlatými šiškami a Wipit nás přišel vystrašit ale nikdo se ho nelekl. Pak byla večeře. Služba umyla nádobý. Pak jsme šli hrát hry a dostaly jsme Mikuláše pak jsme si udělali hygienu a do hajan. Užofka
Když jsme se ráno probrali a nasnídali se, zjistili jsme, že venku je tak ošklivě, že nemá cenu chodit vůbec ven. Tak jsme si zabalili pár věcí a zahráli hru kufr, ve které byly úspěšnější Vydry. Dorazil Salám a pak nás musel opustit Loupáček s Gůglem, protože jeli za Terkou do nemocnice. Počasí se umoudřilo, a tak jsme se vydali zamknout nedaleký potůček. Nejdřív si děti musely najít klíč, byl to Baumax, který také potůček zamkl. Pak už byl čas oběda a čas na úklid. Všechno se zmáklo celkem v rychlém čase, tak jsme naložili všechny věci do Salybusu, zaplatili ubytování a vydali se ještě na malou procházku. Zastavili jsme se u jezu a nakonec jsme ještě vyběhli na naučnou stezku nedaleko u školy. Tu jsme však nestihli celou, protože už bylo moc hodin a také se někomu už nechtělo šlapat. Skončili jsme u tabule č.16, seběhli dolů, nasedli do Salybusu a mazali domů. Na Kladně jsme vyložili v klubovně a děti předali maminkám něco kolem páté. Pak jsme společnými silami zavřeli vrata od školního pozemku, rozloučili se a šli domů.
Na schůzku dnes přišla možná nová členka Anča, uvidíme, jestli mezi nás bude chodit pořád. Na úvod jsme luštili slovo napsané podivným písmem, první to zvládla právě Anča. Potom jsme si řekli o akcích na přelomu roků a vytvářeli stránky do fotokroniky. Jednotlivci hledali ve třídě lístečky s řekami a městy, které pak družiny řadily za sebe tak, jak a kde se postupně vlévají. Tři lístečky našly Růža a Anča, družiny to zvládly obě bez chyby. Nakonec jsme si ještě dali cinkačku, v níž zvítězily Vydry.
Když na začátku schůzky Maki odkryla tabuli, nic na ní nebylo. Tak si někteří oddychli, že nemusí přemýšlet, a začali jsme si vybírat fotky z Mikulášské. Taky padlo pár slov o prosincových akcích a rozdaly se první přihlášky na hory. Potom jsme šli do třídy a tam soutěžili ve štafetovém sbírání morseovkových písmen. Vyhrály Vydry, stejně jako v pozdějším štafetovém psaní slov. Taky jsme si dali ANO - NE, v němž byl nejlepší Hujer. Víc toho dnes nebylo.
Tak to vypadalo na další akci, kterou si vedoucí udělali sami pro sebe. Přitom bylo docela hezky... Rozhodli jsme se, že procházku spojíme s odlovem dvou kešek, první našel v lese nedaleko Sletiště Hujer, druhou u Lapáku Baumax. Nedaleko odtud jsme si vybrali smrček a ozdobili ho jablky, mrkvemi a pečivem. Na chvíli jsme si i zapálili svíčky a pak se v padajícím soumraku vydali domů. Rozloučili jsme se u zimáku.
Silvestra strávili Lenka, Wimpy, Hagrid, Vypit a Láda opět v Mláce, na Krávovně se sešli se Salámovic, Loupákovic a Vlčáky. Škoda, že náš tábor je úplně zdevastovaný od lesáků...
Když jsme se po půl páté slezli a prohlédli si fotky, začaly se v šatně řešit úkoly mozkovny. Nejrychleji je měl Baumax, druhá byla Maki, která se při vyhodnocení přiznala, že Wimpy přehlédl jednu její chybu. Poctivost je potřeba chválit! Následovala morseovka a číselný úkol. Řešením byly termíny táborů. Opět byl první Baumax. Odpočinuli jsme si při pantomimickém předvádění krátkých vět a kreslení písniček, tady byla nejúspěšnější Růža.
Čechy zavalil sníh, doprava kolabuje, prostě paráda. Sešli
jsme se v půl desáté na stanici U Hvězdy, podívali se, jak někteří Čochtani
místo výpravy nastupují do Pražáku a pak vyrazili jedničkou do Rozdělova. Od
kostela jsme se brodili bílou záplavou ke Zvonečku. Tady jsme chvíli váhali, ale
nakonec děti rozhodly, že se bude pokračovat aspoň na Plůtek. A tak jsme šli.
Nejprve směrem k pískovně, dále po cyklostezce směrem na Dobrou a Doksy.
Kupodivu po ní nejezdilo moc cyklistů, zato jsme otrávili
Hned jak jsme si objednali fotky ze soboty, šli jsme do třídy a tam hledali lístečky s názvy pohoří, jejich nejvyšších hor a nadmořskou výškou, které jsme k sobě měli přiřazovat. Zvítězil překvapivě Pepin. Další hrou bylo trefování poslepu, v němž byly úspěšnější Vydry, stejně jako v přesmyčkách a skrývačkách. Pak jsme se vrátili do klubovny, kde se rozdávaly lístečky na příští akci a přihlášky na tábor. Následovalo spojování rodových a druhových jmen různých organismů, které vyhráli Hujer a Baumax. Škoda, že tři zlobilové tuto i následující hru museli trávit v šatně... Tou poslední hrou bylo kreslení a poznávání zvířat.
Když jsme se usadili, luštili jsme morseovku z tabule. První to zvládl Baumax, řešením byla informace o odjezdu na hory. Pak jsme vyráběli stránky do fotokroniky a kreslili do kroniky. Následovalo družinové poznávání rostlin, hub a živočichů z obrázků. Lépe dopadly Vydry. Nerozhodně pak skončilo hledání prasete, v trojicích jsme i potrénovali práci s mapou. Nakonec přišla na řadu soutěž, při níž jsme si ověřili jak známe klubovnu. Nejvíc bodů získali Plašan a Kobra.
Dnes nás tedy moc nebylo... Když jsme si objednali fotky ze soboty, luštili jsme EKG šifru, v níž se Wimpy přiznal, že v sobotu zapomněl rozdat důkazy. První to vyluštil Baumax. Pak se ve třídě poznávaly obrázky z nástěnky. Růža s Karlosem vyhráli v úkolové hře s kostkou, kterou připravily Vochomůrka a Volše. Nakonec opět Růža a Karlos zvítězili v hádání obrázků z tabule.
Už je zase poslední měsíc čtvrtletí, a tak přicházejí na řadu odborky. Konkrétně morseovka a pro dobrovolníky i orientace. Vochomůrka nás potom potrápila přesmyčkami, nejlépe se vedlo Hujerovi. Družiny si to rozdaly v piškvorkách s úkoly, vyhrály Vydry. Na závěr se ještě kreslilo poslepu, byla u toho spousta srandy, nejvíc výtvorů poznal Hujer.
Ráno jsme měli sraz v 9:00 před klubovnou. Nastoupili jsme do Sallibusu a vyjeli. Po hodině cesty jsme se zastavily na benzínce nasvačit. Nasedli jsme do busu a šli jsme. Když jsme se blížili k ubytovně Sally nemohl vyjet do kopce, tak jsme vyšli z autobusu a šli tlačit. Pak jsme se vydali všichni do ubytovny. Sally za námi přijel, vyndali jsme si věci a vybalili. Odpoledne jsme se šli projít na sjezdovku. po příchodu domů jsme se navečeřeli, někteří se šli vysprchovat, zahráli jsme si pár her a šli na kutě. Myš, Hujer, Růža
Poslední den jsme si přispali a vstávali až v devět. Venku sněžilo, a tak jsme místo minicurlingu hráli turnaj ve stolním fotbale, balili a uklízeli. Ještě že tak, hned po obědě nás totiž přepadla paní uklízečka, že prý už jsme měli být pryč. Rychle jsme tedy dokončili úklid, rozloučili se s panem ředitelem a před druhou hodinou už seděli v Salybuse. Přestávku jsme si dali u benzínky za Karlovými Vary, cesta ubíhala v pohodě. Před pátou hodinou už jsme byli v cíli u klubovny. Byly to nejhezčí hory v posledních letech.
Po objednávání fotek z hor jsme se snažili odhalit názvy podivných míst jako Naděbrady, Záporruby a podobně. Úspěšní byli hlavně Baumax, Volše, Vochomůrka a Hujer. Protože nás dnes byla spousta, přesunuli jsme se do třídy a tam soutěžili v chytání provázku pod židlí. Ve družinách vyhrály Vydry, ve starších Užofka a v mladších Žížala. Následovala odborka z morseovky a družinová kimovka. I v ní byly úspěšnější Vydry. Rozdali jsme si lístečky na výpravu na Červený Újezd a mazali domů.
Dnes jsme začali odborkovou morseovkou. Pak přišla na řadu chvilka úřadování a vymýšlení slov a vět, které se čtou stejně zepředu i odzadu. Nejdelší dal dohromady Hujer. Zasmáli jsme se i u čtení svých jmen a přezdívek pozpátku. Vydry vyhrály ve skládání rozstříhaného obrázku. Potom jsme se přesunuli do třídy a tam nejprve poznávali obrázky z nástěnky. Další hrou bylo trefování ringem na nohy od židle, ve kterém byli nejúspěšnější Hujer v jednotlivcích a Rákosníčkové v družinách. Vydry zas vyhrály ve štafetě s psaním slov. Nakonec jsme si ještě řekli o změně v plánu akcí a mazali domů.
V narvané klubovně jsme si nejprve objednali fotky ze soboty a vytvořili tři stránky fotokroniky. Potom následovala mozkovna ve třídě. Ukázalo se, že mozek dnes nejlépe pracoval Volši, Hujerovi a Vochomůrce. Ve třídě už jsme zůstali, Vydry vyhrály v chytání míčku podle barev a Baumax v trefování do kotlíku. Vyhodnotili jsme minulé čtvrtletí a zvolili Bílé pero. Užofka a Volše prokázaly při následujícím kvízu, že si nejvíc zapamatovaly ze sobotní výpravy. Nakonec ještě Růža uhádla Lenkou myšleného hada a šli jsme domů.
Dnes na začátku jako první vyluštil Hujer Lenčin rébus. Pak jsme se přesunuli do třídy a tam hledali čtyři mapové značky a z jejich názvů odvozovali slovo klíč. Ten se měl hledat, opět ho jako první objevil Hujer. Další soutěží byla konina, totiž kreslení koně během tří minut, hádání autorů a hlasování o nejhezčího. Tedy některé výtvory stály za to! Nakonec jsme se také zasmáli při dostizích slepých koní. Někteří navigátoři si pletli levou a pravou stranu, ovšem někteří koně také, a tak se nakonec shodli. Ve všech koninách byla nejúspěšnější Maki, takže stačilo, aby zařehtala a mohla vyhrát figurku koně, co vypadal skoro jako osel. To bylo pro dnešek vše.
Po objednání fotek ze soboty jsme se přesunuli do třídy, kde se družiny rozdělily na poloviny a ty pak hledaly podle azimutů písmena do tajenky. Úspěšnější byli Rákosníčkové. Ti také vyhráli v hledání dvojic obrázků hradů a zámků. Dvojice a trojice pak hledaly na plánu Kladna kešky, které budeme v sobotu lovit. Nejlépe se vedlo Růže, Pumě a Pepinovi. Nakonec ještě Vydry vyhrály ve štafetovém psaní slov a šlo se domů.
Sraz byl tentokrát v deset na vlakovém nádraží. Jako
rozcvičku jsme si tam dali první kešku, našla ji Vochomůrka. Pak jsme se vydali
za multinou, když nás to ale táhlo na Kožovku, nechali jsme ji být a vrátili se
do Polské ulice a tam se pustili po stopě zabité holčičky... Byl to dost ponurý
příběh, kešku v Bažantnici objevili Vochomůrka s Bizonem. Cestou ještě jednu
téměř z potoka vytáhla Maki. Vrátili jsme se na Pražskou, rozloučili se s
Vochomůrkou a Pumou, které šly na oslavu narozenin, počkali chvilku na šestku a
svezli se k Baumaxu. Tady nás čekala další multina, po malé procházce starými
Kročehlavy ji našla Užofka. Pokoušeli jsme se i o kešku u kostela, po všetečném
dotazu opáleného chlapečka co že prý tam hledáme, jsme pochopili, že
Nejprve jsme si objednávali fotky a luštili šifru. První ji zvládl Hujer. Ti, co už to měli, šli na chodbu poznávat uzly, všechny poznali opět Hujer a také Baumax a Vochomůrka. Pak jsme se přesunuli do třídy a tam přiřazovali města k továrnám a výrobkům. Nejlépe dopadli Hujer a Volše. Další hrou bylo trefování tenisákem do židle kombinované s úkoly z krabiček. Tady získali nejvíc bodů Volše a Baumax. Nakonec ještě Karlos uhádl nejvíc předváděných zvířat a šli jsme domů.
První byla na řadě jednoduchá šifra, s níž si poradil nejrychleji Hujer. Podepsali jsme přání paní Beránkové a vyrazili do třídy. Tam dostaly skupinky středověkou šifru. Dopadlo to nerozhodně, protože ale první byla část Vyder, celkově zvítězily Vydry. Potom se poznávaly obrázky hub z nástěnky. Vydry také vyhrály v trefování do soupeřů poslepu. Víc jsme toho nestihli i proto, že vedoucí museli neustále někoho překřikovat a uklidňovat. Vlastně jsme se ještě domluvili, že brigádu za příspěvek na tábor uděláme 10.4. Pak už jsme šli domů.
Ráno jsme se sešli, nalodili věci do Salibusu a v 8:00 hod vyjeli. Cestou jsme nakoupili v Kauflandu v Sedleci. Pak jsme dorazili do Neškaredic a venku nás překvapil počet romských obyvatel. Wympi vyzvedl klíče v hospodě Metro. Ubytovali jsme se a po chvíli jsme měli gulášovku a vyrazili pro kešku. Když jsme kešku našli vrátili jsme se do ubytovny. Bylo volno a k večeři rizoto. Následoval večerní program, kvíz a hra s míčkem. Vipit zahrál pár písniček (Krtka) a šli jsme do hajan. Růža, Myš, Hujer
Ráno jsme vstali a šli na snídani. Po snídani jsme hráli mrazíka a vybiku. potom byl výborný oběd, segedínský guláš. potom jsme šli do Kutné Hory a našli pár kešek, jedna byla v informačním centru. Pak jsme jeli autobusem do Neškaredic a vystoupili jsme tam jediný bílý!!! Potom jsme si opekli buřty a šli do klubovny a spinkat. Užofka, Vochomůrka, Baumax
Jako vždy jsme se ráno vzbudily, nasnídali se a vyčistili zuby. Po snídani jsme šli na verandu házet kamínky na body. Zahráli jsme si schovku a novou hru na medvěda v kleci. Vyčerpaní jsme šli na oběd, pak byl poledňák. Odpoledne jsme šli do Kutné Hory kde jsme našli 6 kešek a prohlédli jsme si různé památky jako kostel sv.Jakuba a Barbory. Asi v půl 8 jsme přijeli vlakem do Církvic od kud sme šli pěšky. Dali jsme si výbornou čočkovou polívku. Na programu byl kvíz a Tlama roku a šli jsme spát. Hujer, Alča, Prášek
Ráno jsme vstali a šli na snídani. Po snídani jsme šli na proutky na pomlázku. Potom jsme přišli a upletli jsme pomlázky. Potom byl oběd a k němu byla nádivka s bramborovým salátem. Potom jsme šli na nádraží do Církvic a jeli do Kutné Hory. A tam jsme šli do kostnice a pak na pouť bylo to tam dobrý. Potom jsme jeli zas do Církvic a šli do Neškaredic. Potom byla večeře sýrová omáčka se špagetami, pak jsme kreslili vajíčka a hra o nejhezčí kraslici a pomlázku, a spát. Baumax, Vochomůrka, Užofka
Ráno jsme si trochu přispali a po krátkém váhání kluci vyšupali holky, aby neuschly. Následovaly hry s pexesy v klubovně a oběd. Odpoledne už se jen uklízelo a balilo, po druhé hodině bylo naloženo do Salybusu a vozejku a vyrazili jsme. Před Prahou došlo ještě na krátkou zastávku, před půl pátou už jsme byli u klubovny.
Jen co jsme vytvořili dvě stránky do fotokroniky, vydali jsme se na zahradu. Tam přišla na řadu nejprve jednoduchá šifra a informace o nejbližších akcích. Šifru zvládl nejrychleji Karlos. Hujer zas byl nejúspěšnější v běhání pro věci od pískaných písmen. Družiny pak skládaly obrázky ze šišek, lépe se vedlo Vydrám. Na přání se hrála i vybika, jednou zvítězil Karlos a jednou Bája. Na závěr ještě přišla mozkovna, všechny úkoly během deseti minut zvládli Baumax a Vochomůrka.
Sraz jsme měli ve dvě hodiny před školou a nutno říci, že vedoucí příjemně překvapila pěkná účast. Rozdělili jsme se na tři skupiny, Vypit s Pumou, Užofkou, Pepinem, Veverkou a Plašanem vyrazil pěšky k rozcestí U obrázku, ostatní počkali chvilku na Saláma. Ten odvezl Salybusem Lenku s Volší, Vochomůrkou, Maki, Kiki a Bájou k rozdělovské pískovně a Wimpyho s Hujerem, Baumaxem, Karlosem a Gambáčem na rozcestí Na Cimrmanském. Tyto dvě party si vyrazili naproti, sešly se u nádraží v Kamenných Žehrovicích. Došly i ke hřbitovu v Srbech a pak pokračovaly zpět. U kolejí pod Lapákem počkaly na Vypitovce a pak už se všichni vraceli podle trati k obrázku. Nasbírali jsme celkem asi patnáct pytlů nepořádku a opět dostali vynadáno od nevrlých cyklistů, že se jim pleteme. Trochu se nám to protáhlo, místo v plánovaných šest jsme dorazili ke škole v sedm. Snad nikdo nedostal doma moc vynadáno...
Hned na začátku schůzky jsme se přesunuli do třídy a tam Růža jako první vyluštila šifru – přesmyčku. Řešením byl „Oddílový zákon“, rozstříhaný jsme ho pak hledali. Taky jsme si ho přečetli a něco si k němu řekli. Tak teď už jen ho pořádně dodržovat! Následovaly elektrické šoky s piškvorkami, celkem jasně vyhrály Vydry. Potom jsme tipovali význam slov jako sichrhajcka či almárka, všech dvanáct uhádla Bája. Na závěr se ještě předváděly hudební nástroje a rozdávaly lístečky na nejbližší akce.
V krásném jarním počasí se nás nesešlo zrovna nejvíc, ale ti,
co se nenechali
Hned po objednání fotek ze soboty jsme vyrazili na zahradu. Tam nejprve zástupci družin plnili úkoly jako běh, trefování, morseovka a podobně podle trefených barev. Vyhrály Vydry. Potom jsme chvilinku trénovali morseovku a na přání si dali i vybíjku. V té byl nejúspěšnější Karlos. Když jsme se vrátili do klubovny, ještě jsme chvíli kreslili národnosti, kterých uhádla nejvíce Růža. Pak už jsme šli domů.
V devět hodin jsme se za slunečného dne nalodili do Salybusu
a Ládybusu a vyrazili
Po objednání fotek ze soboty jsme po delší době na úvod schůzky luštili šifru. O nepořádku v klubovně si první přečetl Hujer. Pověděli jsme si o putování nalezeného Travel bugu a Geocoinu. Potom soutěžily družiny v různých úkolech kombinovaných s piškvorkami. Dopadlo to nerozhodně, přestože Vydry dlouho vedly. Zabralo to skoro celý zbytek schůzky, na závěr už přišly na řadu jen lístečky na nejbližší akci.
Úvod schůzky dnes patřil třem novým stránkám fotokroniky. Potom přišly na řadu obrázky z nástěnky a odborková morseovka. Trojice soutěžily v několika úkolech na čas, nejlépe dopadli Hujer, Karlos a Bizon. Probrali jsme pár věcí kolem tábora a víkendového Křivoklátu.Nakonec jsme ještě kreslili na tabuli ovoce a zeleninu, nejvíc toho poznali Plašan a Bája.
Kolem 17.00 jsme se sešli u klubovny, když jsme naložily věci do salybusu a vyjeli jsme, jsme přijely vybalili jsme si věci a pak jsme se sešli v jídelně kde nám vysvětlil Wimpy pravidla MMH pak jsme si zahrály 1. disciplínu a pak nám Vypit vysvětlil druhou hru pak jsme si zahráli 2. disciplínu zazpívali jsme si a šli jsme spát. Volše, Plašan, Vochoůrka
Ráno po snídani jsme vyrazily do lesa na naučnou stezku. Na konci cesty jsme na louce váleli sudy. Cestou nazpět jsme hráli hru poznávání rostlin. Potom jsme přišly a byl oběd po obědě jsme se vydali na Křivoklát, kde někteří šli na prohlídku Křivoklátských přízraků. Potom jsme měli rozchod po nádvoří. Večer jsme si opekli buřty a následoval program v jídelně. Potom kdo chtěl šel na bobříka odvahy. A šly jsme spát. Puma, Úža
V neděli jsme si po bobříku trochu přispali. Dopoledne se nejprve soutěžilo v udržování ohně, uzlování, orientaci a zdravovědě. Pak přišel čas na oběd, během kterého dorazil Salám s Matičkou. Po obědě jsme trochu balili, uklízeli, hráli fotbal a vyhodnotili výsledky Memoriálu Martina Hurycha. Asi v půl čtvrté nás Salám vyvezl k Brdatce, jejíž horní část jsme si prošli. Nebe se začínalo kabonit, v pět jsme opět nalezli do Salybusu a vyrazili domů. Na Slovance jsme vysypali Myšku a Práška, u klubovny jsme přistáli chvilku před šestou.
Na dnešní účasti se podepsaly školy v přírodě, ještě hůř na tom budeme za týden a za čtrnáct dní. Nejprve se luštila odborková morseovka. Potom jsme trochu pracovali, udělali jsme inventuru lékárničky a roztřídili a sešili lejstra na tábor. Zbytek schůzky patřil Volší a Vochomůrčí hře s úkoly, kterou vyhrála Růža. To bylo pro tentokrát vše.
Dnes to byla pánská jízda. Když si vedoucí poklábosili, luštila se odborková morseovka. Potom každý napsal tři ptáky od S, aby mohl ve třídě hledat lístečky s informacemi o sobotní výpravě. První byl Baumax. Ten byl nejúspěšnější í v nervíkách. Taky jsme skládali sirky na hrdlo lahve, jednou byli nejúspěšnější Baumax, Gambáč a Bizon podruhé Gúgl.
Po deštivém a chladném týdnu se udělalo hezky, a tak jsme v
devět hodin vyrazili s dobrou náladou. Po několika
Moc nás tedy zase nebylo, nejprve jsme si dali koule, vyhráli Rákosníčkové. Potom Baumax nejrychleji vyluštil šifru. Hlasovali jsme také o Bílé pero. Růža uhádla myšlenou lišku a Bizon bažanta. Po vyhodnocení čtvrtletí se řešily úkoly na chodbě a v šatně. Nejúspěšnější byli Růža, Baumax a Maki. Nakonec jsme ještě kreslili nářadí, nejvíc toho uhádli Bizon a Zajíc.
Navzdory asi deseti dotazům, zda půjdeme ven, jsme nakonec zůstali v klubovně. Nejprve se vyráběly stránky do fotokroniky a domlouvala sobotní akce. Potom Hujer vyluštil jako první šifru o blížící se brigádě. Vydry zvítězily v hledání žáby. Pak opět Hujer vytvořil za dvě minuty nejvíc slov, která se čtou stejně zepředu i zezadu. Závěr schůzky patřil mikádu se špejlemi, v němž byly úspěšnější Vydry.
Sraz jsme měli v osm u klubovny, po menších zmatcích s počtem
účastníků v minulých dnech nám stačil Salybus a Hagridovo auto s vozíkem, do
nichž jsme naložili rafty, pádla, potraviny a nakonec i sebe. Nenašli jsme
vařič, a tak musel Hagrid cestou zajet do Žehrovic pro svůj. Cestou jsme
Už před schůzkou pomohly Maki a Fifi Wimpymu vynést ven rafty, aby ještě po sobotě pořádně vyschly. Když jsme se po půl páté sešli, pokoušeli jsme se najít houbičku, aby bylo možno umýt kotlíky. To se nám však nepovedlo, a tak se u schnoucích raftů soutěžilo v mozkovně. Nejrychleji to zvládl Hujer. Na přání se hrála vybíjka, dvakrát zvítězila Fifi a jednou Hujer. Pak jsme si dali soutěže s číslovanými dlažkami, nejprve se obsazovaly rukama a nohama tak, aby vycházely různé součty, potom se jako obyčejně běhalo. Poprvé vyhrály Vydry, podruhé Rákosníčkové. To už ale někteří moc nesoutěžili, a tak jsme šli zpátky, sbalili rafty a v klubovně si dali dvě kimovky. Jednou vyhráli Fifi a Zajíc, podruhé Fifi a Hujer.
Vyřídili jsme úřadování ohledně tábora a pak vyrazili ven. Tam vyhráli Volše a Gúgl ve vybíjce. Následovalo halí-halou a běhání na čísla podle součtu trefených polí. To vyhráli Rákosníčkové. Plašan uhádl myšlené koláče, věnoval je ovšem Pepinovi. Následovalo hádání věcí a běhání pro míč a znovu vybíjka. Tu nakonec vystřídala nová hra vypíjka, kterou vyhráli Hujer, Fifi a na Afrose překřtěný Karlos. Tím letošní poslední schůzka skončila.
Vyjeli jsme Salybusem a Ládybusem po páté hodině od klubovny. Na Krávovnu jsme dorazili asi v půl desáté, čekala tu na nás už maringotka, cisterna, kontejner a hromady písku a štěrku. Někdo si postavil stan, někdo se nastěhoval do smradlavého saloonu a někdo do auta. Kromě nás se brigády účastnili i lidé z druhého běhu. V sobotu jsme si rozdělili práci a pěkně nám to pak odsejpalo. Odpoledne bylo to hlavní hotovo, večer jsme zašli do Mláky a pak poseděli u ohýnku. Na neděli zbyly dodělávky, po obědě jsme utahaní jeli domů. P.S. V tom saloonu smrděla chcíplá liška... |