Kořeny a křídla

Bude to povídka. Bude krátká. Bude bez oprav a přepisování a proto bude syrová. Věnovaná je Vám všem. Tak do toho…

Tady je tady a tam je někde úplně jinde. V téhle povídce znamená TAM na Krávovně a TADY kdekoliv jinde, třeba v Tramtárii nebo na Kladně.

TAM projdeš šlahouny kopřiv, jejichž listy se zlomyslně smějí a šeptají: "proč si sem chodil? Proč si sem chodil?" Postupuješ však dál se svou vírou. Jen si mě poštípejte, já jdu dál a stále věřím. Věřím, že tak jako Země je vše ostatní kulaté a proto se naštěstí lze dostat do toho samého místa i několikrát. Věřím, že znovu projdu spletí kopřiv, hromadou bláta a kamení a kdo ví čím ještě, znovu TAM, kam sám chci a řeknu "Ahoj, Krávovno…"

Jak TADY vozím kočárek s malinkou Terezkou po lesních cestách, vidím, že les je plný bejlí, kterému já říkám "prskavky". Jinak se jím myslím říká "netykavky". Dotkneš se té správné a prásk - už to letí na všechny strany.

TAM je les plný borůvek a malin, hub a komárů. TADY i TAM už dozrávají hrozny jeřabin a léto se láme. Se Svatou Annou, kterou kdysi někdo, kdo jezdil TAM, překřtil na "Svatou ženu", přichází i ranní chladna. TADY a asi i TAM.

TAM, když vyjdeš ráno do smetanové rosy s foťákem na lov pavučin, blýskavých kapek a vstávajícího Slunce, si můžeš být jist, že to budou fotky, které nezapadnou a budeš se k nim vracet. Stále vracet. Tedy pokud nefotíš jako já loni na Krávovně s foťákem bez filmu

No a až se Vám to TAM začne krátit, korálky dnů budou pomalu navlečeny na provázku letošní Krávovny a Vám se nebude chtít zpět "do TADY", nezapomeňte se podívat na skálu ve vedlejším lomu. Jsou tam dvě písmena: T a M, která skrývají celé Tvoje Mládí. Všichni ho TAM máte. Jenom na nás záleží, jestli si na ta písmena sáhneme i příští rok. Já si na ně příští rok sáhnu. Vrátím se! Vrátím se a vytesám tam další dvě písmena: K a K. - a že nevíte, co budou znamenat? Možná pro každého něco jiného. Pro mě to budou KOŘENY a KŘÍDLA, což jsou jen jiné výrazy pro slova TADY a TAM, o kterých je tahle povídka.

Kořeny a křídla. Nechávám je na Vaší fantazii. Moje fantazie o nich dokázala snít celé jedno červencové odpoledne s kočárkem... Howgh!

Loupís

28. července 1996

Kladno - Bažantnice